Světová literatura 1. poloviny 20. století
Surrealismus – V překladu znamená nadrealismus. Vycházelo z učení psychologa a psychiatra Sikmunda Freuda, který byl rakouské národnosti, ale narodil se na Moravě. Léčil své pacienty psychoanalýzou, snažil se proniknout do podvědomí, zdůraznil u člověka sexuální pud, snaží se pracovat s podvědomím. Surrealista se snaží zachytit tok voně plynoucích myšlenek a představ bez souvislostí. Je založen na velké fantasii, osobitnosti. Více se uplatnil v próze. Nejvíce známých spisovatelů působilo ve francii: André Breton, Paul Eluard, Louis Aragon. Ve 30. letech v Čechách Vítězslav Nezval, ve druhé vlně za 2. sv. války mladí autoři.
Poetismus – Vznikl v Čechách ve 20. letech 20. století v prostředí levicových avantgardních umělců ve spolku Devětsil, který působil v letech 1920. až 1927. Byl to hravý, veselý směr, chtěl pobavit člověka, byl založen na fantasii. Soustředil se na prostředí cirkusů, lunaparků, varieté, motiv Chaplinovských filmů, exotických zemí v tropech, často se objevuje motiv Paříže. Př. Vítězslav Nezval – Papoušek na motocyklu, Falešný mariáš.
Socialistický realismus – Chce sloužit myšlence socialismu, do jisté míry zkresluje skutečnost. Díla se odehrávají v pracovním prostředí, postavy jsou vykresleny schematicky – pouze dobrá či špatná, postavy se chovají nelogicky.