ROMANTISMUS V ČESKÉ LITERATUŘE
Karel Jaromír Erben
básník, prozaik, jazykovědec, historik a sběratel lidové tvorby, studia v Hradci Králové a Praze (právnická fakulta), r. 1843 skončil státní službu a věnoval se historii, národopisu a literatuře, celý život se přátelil s F. Palackým, pracoval ve Vlasteneckém (dnes Národním) muzeu, byl členem Královské české společnosti nauk, stal se hlavním archivářem města Prahy, byl úředníkem na pražském magistrátu, podílel se na vytvoření české právnické terminologie
rozsáhlá sběratelská činnost
písně, pohádky, zvyky, pořekadla, obyčeje ve sbírkách
Písně národní v Čechách
Prostonárodní písně a říkadla
České pohádky (Zlatovláska, Otesánek, Sněhurka, Dlouhý, Široký a Bystrozraký…)
Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních
vydavatelská a překladatelská činnost
Kytice (12 básní)
výsledek 20-ti leté Erbenovy práce, nejprve časopisecky, základem jsou české báje, vychází z lidové slovesnosti, v básních za provinění přichází někdy až nepřiměřený trest (vinu má provinivší se osoba, nikoli společnost; rozdíl o Máchy – ten obžalovává společnost za viny, jichž se dopustil jedinec), objevují se motivy porušení mateřské lásky k dítěti, rozpor mezi láskou – matka – dcera – dítě, objevuje se téma osudovosti = lidský osud je předem určen, nadpřirozené bytosti
témata
– tajemné síly a bytosti (Polednice, Vodník, Holoubek, Svatební košile, Vrba, Lilie)
– podle místní pověsti (Poklad – nejstarší)
– podle pohádky B. Němcové (Zlatý kolovrat)
– křesťanská balada (Záhořovo lože)
– proroctví (Věštkyně)
– lidové obyčeje (Štědrý den, Dceřina kletba)
inspirovala i další umělce
– spisovatelé (Neruda, Vrchlický, Bezruč, Wolker)
– malíři (J. Mánes, M. Aleš)
– hudební skladatelé (A. Dvořák, Z. Fibich)