Česká poezie po r. 1945
Ernest Hemingway – Stařec a moře – pokr.
Myšlenky: Člověk se nesmí nikdy vzdávat; nutnost bojovat až do smrti. Nesmí se podlehnout panice, ani skepsi z neúspěchu. Závist okolních tvorů ze zisku něčeho velkého je vždy větší než radost z dané věci.
Jazykové zpracování: Psáno velmi stručným a hutným jazykem. Autor zde používá mnoho španělských slov.
Ukázka:
1. Stařec pustil šňůru, stoupl na ni nohou, zdvihl harpunu, jak jen mohl vysoko, a veškerou silou, kterou v sobě právě zburcoval, ji vrazil rybě přímo do boku těsně za ohromnou hrudní ploutev, která trčela do vzduchu do výše jeho hrudníku. Cítil, jak železo vniká dovnitř, a nalehl na ně, aby jej vrazil hlouběji, a potom se na ně vrhl celou svou vahou.
2. Tu ryba ožila, cítíc v sobě smrt, a vyhoupla se vysoko z vody a vystavila se na odiv v celé nesmírné délce a šířce a ve vší své mohutnosti a kráse. Zdálo se, že visí ve vzduchu nad starcem v loďce. A pak dopadla do vody s drtivým plesknutím, které postříkalo starce i celou loďku vodním popraškem.
3. …
4. Pluli dobře a stařec si máčel ruce ve slané vodě a snažil se udržet si jasnou hlavu. Vysoko nad nimi se hromadily oblačné kupy a táhly lehké beránky, takže stařec věděl, že bríza vytrvá celou noc. Díval se v jednom kuse na rybu, aby se ujistil, že je to všechno pravda. To bylo hodinu před tím, než ho napadl první žralok.